Tábor-Den 8. (Johnkiho pohled)
Kapitola osmá: Závěrečný oheň a poslední noc
Už vím, proč dostává Hart stále 5 bodů za úklid ve stanu: vedle mého bince to vypadá jakoby měl uklizeno Na rozcvičku přinesl Kapitán pro každého pádlo a povídá: „Správní vodáci provádějí rozcvičku zásadně s pádly!“ Líbí se mi, že s tímto poznatkem přišel v předposlední den tábora Dopoledne probíhá poslední bojová hra tábora – běh nepřátelským územím. Tato hra řádně zamíchala pořadím vítězů a vše s konečnou platností rozhodla. Útěchou všem může být, že se každá posádka umístila na jednom ze tří vítězných míst. A tak to vskutku je – zvítězili všichni. Každý si domů přiveze zážitky a nové zkušenosti – a také něco, co je zaseto do srdcích. To jsou poklady, jaké žádní piráti nenajdou!
Postupně přijíždí na návštěvu někteří rodiče. Menší výprava se vydává s Ivošem ke skalám ještě jednou slaňovat. Slanili i ti, kteří měli strach
K ohni si kadeti a plavčíci připravili program a převelice překvapili tím, jak pobavili. Celým programem nás provázejí Weve s Hartem, humor střídají písničky, a i na onu povedenou poezii znovu došlo. Potěšilo mně, že si všichni oblíbili píseň Krásné děti, která se nese táborem znovu a znovu. Nejvíce jsme se nasmáli při slavných táborových výrocích a při nočních zprávách. U tohoto ohně byl odměněn přístavní kuchař Luboš, díky kterému jsme nejen že neumřeli hlady, ale jehož jídlo nám vskutku chutnalo. Na závěr mně nechal Kapitán zahrát refrén Quantanamo (Amerikano Mexico) a předal mi dlouhou mexickou klobásu.
Plavčík Střelka chtěla jít spát do auta s maminkou a sestřičkou, nakonec však přece jen uléhá s námi ještě i tuto poslední noc pod širák. Vyhlašuji opět soutěž, kdo uvidí první hvězdu, ale ta tentokrát nevyšla. Kolem tábora to někde v dálce na jihozápadě blýská a burácí. Nedlouho poté, co jsme usnuli, nás probouzí noční hlídka, abychom se uklidili do stanů, neboť se na nás žene bouře.