POTLACH 2011
Kopec.... jenom kopec lemovaný stromy. Po pravé ruce sráz, po levé potok... Cesta po asfaltové cestě s bandou přátel je skvělá. Konečně vidíme chatu... Slézáme kolem bazénku, kde už si své buřty opékají trampíci s klobouky na hlavách a jikřičkami v očích a úsměvem na rtech a taky s pozdravem AHÓÓÓJ!!!!! Přivítáváme se s trempy... šťastný ten pocit, že zase po roce vidíme staré známé a poznáváme nové. Pátek večer se nesl ve znamení společných zpěvů a vyprávění. Spát se jde až pozdě v noci. Někdo ven a někdo dovnitř do chaty. Ráno nás budí sluníčko. Louka na které je naše potlachoviště je pomalu zaplavena slunečními paprsky a ovcemi. Po chvíli se ale začíná zatahovat. Nás to ale neodrazuje a každý jde po své práci na táborák. Jedni řežou dřevo, jedni dělají ohniště, jedni sbírají chrastí. Sehraný tým lidí dokáže postavit 12 patrovou fatru za dopaledne úplně hravě. Dál si každý užívá poklidného života na horách. Nebe se zase díky Bohu rozjasnilo. Hry a divadélko Rukavice nám vykouzlili na rtech úsměv a v hlavičce zamyšlení. V 19:30 se zapaluje oheň ve jménu Cesty, Lásky, Života a Víry. Hrají různé skupiny a různí zajímaví hosté. Každý s nás si určitě přišel na své. Oheň hoří dlouho do noci.
Nedělní budíček byl hudební. Břeťa a spol. buduli písní Andělé nade mnou bdí :). Bohoslužba pod širým nebem je také skvělý nápad. Přímo v Boží přírodě být s ním a ve společenství je krásný zážitek.
Potom přichází smutná chvíle loučení. Postupně autobusy, vlaky nebo jiné dopravní prostředky odváží mnoho Potlacháčů. Bylo to krásné a Pánu Bohu za to dík. Díky za to, že nám dal přírodu, kde se můžeme v Jeho jménu scházet, zpívat, povídat si a být spolu. Díky za to, že nás dal jeden druhému. Potlach je skvělá akce a opravdu stojí za to, přijet se podívat.
Tak příště AHÓÓJ!!!
Vaše Pampeliška :o)